Chcete-li získat jednu hodnotu z kontingenční tabulky aplikace Excel pomocí vzorce, vytvořte odkaz na buňku. Předpokládejme například, že chcete načíst hodnotu zobrazenou v buňce C8 v listu. Dále předpokládejme, že tuto hodnotu chcete umístit do buňky C15.
Chcete-li to provést, klepněte na buňku C15, zadejte znak = , klepněte na buňku C8 a stiskněte klávesu Enter. Takto vypadá váš list, než stisknete Enter.
Když načítáte informace z kontingenční tabulky aplikace Excel, odkaz na buňku není jednoduchý odkaz na buňku, jak byste očekávali. Excel používá speciální funkci k načítání dat z kontingenční tabulky, protože Excel ví, že byste mohli kontingenční tabulku změnit. Při změně kontingenční tabulky proto Excel potřebuje více informací o požadované hodnotě buňky nebo datové hodnotě, než jen o její předchozí adrese buňky.
Podívejte se trochu blíže na vzorec kontingenční tabulky. Skutečný vzorec je
=GETPIVOTDATA("Prodej $",$A$3,"Produkt","KonaKoast","Stát",
"Oregon")
Nejjednodušší způsob, jak pochopit argumenty funkce, je pomocí příkazu Vložit funkci. Abychom vám ukázali, jak to funguje, předpokládejme, že do buňky C15 zadáte vzorec funkce. Pokud potom klepnete na buňku C15 a zvolíte příkaz Průvodce funkcí na kartě Vzorce, Excel zobrazí dialogové okno Argumenty funkce.
Dialogové okno Argumenty funkcí, jak už možná víte, pokud znáte funkce Excelu, umožňuje přidávat nebo měnit argumenty pro funkci. Dialogové okno Argumenty funkcí v podstatě pojmenovává a popisuje každý z argumentů použitých ve funkci.